Okamžik pravdy aneb co můžete slyšet v bance

Všechny banky chtějí půjčovat firmám. Ty věčně potřebují peníze a často jich potřebují hodně. Firmy, hlavně ty malé a střední, jsou pro bankovní domy zlatým dolem. Není tedy náhodou, že banky vynakládají nemalé prostředky na marketing firemních půjček a zřizují pro firmy speciální produkty a služby, jako je například institut „osobního bankéře“. Na letáčku to vždy vypadá krásně, ale pak přijde okamžik pravdy, kdy si podnikatelé jdou do banky půjčit – a realita je dost jiná. Za tu dobu, co děláme finGOOD, už jsme posbírali několik takových příkladů a rozhodli jsme se s vámi o pár z nich podělit.

„Jděte ke kiosku“

Jsou to primárně tzv. nové internetové banky, které ani nepředstírají, že je skutečný příběh podnikatele zajímá. A tak se jednomu našemu klientovi stalo, že si do takové banky šel půjčit peníze. Vystál si frontu na pobočce a úředník ve vyžehlené košili ho bez mrknutí oka poslal k PC kiosku v rohu místnosti, ať si žádost podá elektronicky. Inu, náš člověk ke kiosku šel, kiosek však nefungoval, žádost nikdy neodešla a půjčka neproběhla – a banka dál žila iluzi, jak efektivní procesy že si to nastavila.

„Vždyť ale proděláváte!“

Banky vždy rády půjčují těm, kteří peníze mají, a nerady těm, kdo peníze potřebují. Je to problém nejen českého hospodářství, ale s nadsázkou lze říct, že to je jedna z temných spirál kapitalismu vůbec. Bohatí bohatnou a mladí začínající nemají k úspěchu přístup. Je přitom logické, že podnikání se naplánuje v cyklech 365 dní. Zkrátka děláte investice a ty pak splácíte i několik let, než své podnikání skutečně nastartujete. Ta optika, že jeden rok udělal podnikatel ztrátu, a tudíž nemá nárok na další prostředky, je scestná a je nejvyšším příkladem úřednické fachidiocie.

„Proboha, kdo vám to účtoval?“

Už jsme zde dříve psali, že banky rády vyhodnocují žádosti o půjčku strojově. Typicky si vezmou VZaZ a výsledovku, přepíší to do stroje, stroj udělá „pink“ a řekne: „Nepůjčíme.“ To se stalo i jednomu našemu zákazníkovi, který však neváhal a začal ta čísla vysvětlovat, obhajovat a dávat do kontextu. Úřednice v bance, která evidentně měla čas a chuť se zákazníkovi věnovat, se na čísla podívala trochu podrobněji. Četla si je a studovala a pak řekla: „Proboha, kdo vám to účtoval?“ Naznačila, že „trochu šikovný účetní“ by ta čísla vykázal určitě lépe – a půjčka by prošla. No není to na hlavu postavené? Když vám sama banka řekne, abyste vykazovali jiná čísla, jen abyste dostali půjčku? Vždyť jste přeci stále ta stejná firma, no ne?

A co vy? Máte taky nějaký zajímavý okamžik pravdy, který vás potkal při žádosti o firemní půjčku? Napište nám a my se na váš případ rádi podíváme podrobně. Na finGOOD totiž rating není to jediné, co rozhoduje, u nás je klíčový váš příběh. Ten musí přesvědčit investory a ti jsou pak hlavními arbitry, kteří o osudu financování vašeho podnikání rozhodnou.