Kdo teď přestane investovat, prohraje, říká obchodní šéf fingoodu

[object Object]

Poptávka po úvěrech stále existuje. Firmy by měly být opatrné, ale nemohou příliš odkládat investice, protože by je jinak mohla předběhnout konkurence. S bankami soupeříme hlavně rychlostí, říká Adam Wróbel, obchodní ředitel společnosti fingood.

Jak jsou na tom nyní firmy z pohledu financování?

Situace je nepřehledná, rostou náklady, zvyšují se úrokové sazby, firmy mají problém se sháněním materiálu. Už loni musely podniky přepracovat své plány. A teď znovu. Firmy byly zvyklé plánovat na několik let dopředu, nyní plánují na týdny. V některých oborech se to už trochu uklidňuje, začínají si na vyšší úrokové sazby zvykat. Špičkové firmy, velké korporace, které banky dlouhodobě znají, dostanou dnes úroky kolem osmi procent, před rokem a půl to bylo 1,5 procenta. Majitelé a finanční ředitelé s tím musejí počítat a zahrnout to do svých marží. U menších firem je to u provozního financování kolem deseti procent, u investic zhruba o procentní bod nižší.

A zhoršil se přístup firem k úvěrům?

Zatím jsme nezaznamenali, že by banky přestaly některým oborům úplně půjčovat, jak se dělo během finanční krize v roce 2008. Tehdy například zastavily úvěrové linky menším a středně velkým developerům. Na trhu způsobily velké ochlazení, které trvalo skoro dva roky. Banky i samotní majitelé k tomu dnes přistupují obezřetněji, ale dál se půjčuje.

Nebylo by, minimálně u investičních úvěrů, lepší počkat, než úrokové sazby zase klesnou?

Vzít si drahé financování pochopitelně není jednoduché. Prognózy teď říkají, že vrchol úroků přijde někdy v létě či na podzim a pak by se mohly začít pomalu snižovat. Ale firmy na to nemohou čekat. Některé investice nejdou najednou zastavit. Za rok se v životě středně velkých firem a na trhu stane spousta věcí. Když kvůli vysokým úrokovým sazbám odložíte důležitou investici třeba o rok, může se vám stát, že už nikdy nedoženete konkurenci, která to riziko podstoupí. Poptávka po úvěrech proto pořád existuje. Je třeba být připraven na situaci, až se ekonomika začne vzpamatovávat.

Jsou odvětví, kde jste nějaký útlum zaznamenali?

Automobilový průmysl čeká velký přerod, přičemž jde o páteř evropské ekonomiky. Už víc než dva roky není v kondici, aktuální obtíže tu situaci jen eskalují. Řada firem bude bojovat o přežití.

Rozdíl v úrokových sazbách může být jeden až dva procentní body. Ale řada firem nám říká, že se nakonec dostanou na podobné náklady.

V čem mají v situaci, kterou nyní prožíváme, prostor alternativní nebankovní způsoby financování, včetně investičního crowdfundingu?

Příležitost vidíme především v rychlosti. Dokážeme rychle vyhodnotit riziko a poskytnout úvěr. Neposkytujeme peníze na dlouhou dobu, jsou to kratší úvěry, maximálně na tři roky. Nepotřebujeme vidět desetileté byznys plány, to dnes nikoho nepřesvědčí. Ale chceme vidět, jak firma plánuje po týdnech, po měsících, že dokáže ustát případné problémy. Banka vědomě nepodstoupí riziko, pokud vidí, že firma není v nejšpičkovější kondici, musejí to mít tak nastavené. Ale my dokážeme rychle najít dodatečné zajištění, kdyby se něco nepovedlo. Firmám říkáme, že to mohou teď po určitou dobu řešit s námi a pak se vrátit ke své bance. Máme ale i případy firem, které od bank odešly a půjčují si jen od nás.

Přestože je crowdfunding dražší než úvěr v bance?

Rozdíl v úrokových sazbách může být jeden až dva procentní body. Ale řada firem nám říká, že se nakonec dostanou na podobné náklady, když zahrnou všechny administrativní poplatky. Nebo když započítají nutnost vedení účtu u banky, kde mají úvěr, nebo poplatků za platební karty. Pak je třeba brát v úvahu i rychlost, ta umožní zrychlit oběh hotovosti ve firmě. Navíc mají výhodu určitého ekosystému. Stává se, že z investorů se stanou zákazníci.

Jak se bude měnit zájem o crowdfunding?

Se začátkem války na Ukrajině přišla určitá vlnka, zájem zamrzl. To ale zasáhlo všechny investice, od kryptoměn po akciové trhy. Teď vidíme oživení. Ze strany investorů zejména kvůli drtivé inflaci. Rádi bychom ji „vykryli“ celou, ale firmy by patrně nevydržely platit tak vysoké úrokové sazby. Pohybujeme se kolem deseti procent. Byť je to méně, než je současná meziroční inflace, může to být pro investory zajímavé, protože se jedná o „zamknutý“ výnos. Zůstane, až inflace opadne.

A zájem ze strany firem? Proč by měly volit crowdfunding?

Firmy vědí, že se nějak financovat musejí, že klíčové investice těžko odloží. U nás dostanou úvěr mnohem rychleji. V bankách to nějakou dobu trvá, proces vyhodnocení rizika je kvůli všem legislativním záležitostem poměrně komplikovaný. Banky sice hledají řešení, která by to usnadnila, ale často to zase narazí na lidský faktor nebo na chuť něco s tím dělat. Ve fingoodu koukáme na stejná rizika jako banky, ale vše máme postavené technologicky. Proti bankám je tu víc digitalizace než lidí. Rozhodování je pak rychlejší. Když někde vidíme riziko, můžeme si říci o větší záruky, dodatečné zajištění.

Kolem crowdfundingu nyní vznikají nové platformy, utváří se postupně celý obor, podobně jako se před lety rozvinul e-commerce.

Mění se nějak počet firem, kterým půjčku nedáte?

Je jich víc, ale to je spojeno s naším růstem a rostoucí databází našich investorů. Mnohem víc si vybíráme firmy, kterým půjčíme. Jsme opatrní, protože vnímáme, že může přijít nějaké ochlazení, že může nastat recese. U developerů například zkoumáme, jakou mají stavební historii, jak mají ošetřená rizika, jak mají pod kontrolou celou výstavbu. Nebo jak mají ošetřené případné zdražení materiálu. Počty odmítnutých rostou v absolutních číslech, podíl zůstává podobný. Odmítáme přibližně dva ze tří případů. Ale nikdy to není definitivní, můžeme rozhodnout jinak, když například firma upraví svůj byznysplán.

Budou tedy firmy víc volit alternativní způsoby financování?

Banky díky své velikosti zůstanou hlavní. Ale crowdfunding má na trhu a ve finančním světě také své místo. Chceme dál zrychlovat posuzování úvěrů, to je proti bankám naše největší přidaná hodnota. Samozřejmě musí být i přijatelná cena. Nikdy nebudeme schopni konkurovat bankám, potřebujeme, aby investoři dostali zajímavý výnos. Na to se banky příliš neohlížejí. Na druhou stranu, při srovnání s bankami nebo kampeličkami dokážeme obsluhovat větší úvěry s nižšími náklady.

Fingood poskytuje nyní podstatnou část úvěrů středně velkým developerům. Bude jejich podíl ještě růst?

Ani jsme se na tento segment zvlášť nesoustředili, přišlo to samo. Odráží to situaci na trhu, zejména v posledních dvou letech developeři oživli. Teď se s obchodním týmem snažíme o určitou diverzifikaci portfolia. Nezavíráme dveře před žádným odvětvím. A nechceme se soustředit jen na jedno, jak to občas dělá naše zahraniční konkurence. Do budoucna bychom chtěli víc nabízet také provozní financování. Budou to o něco menší úvěry, v jednotkách milionů, ovšem s kratší splatností.

Čekáte, že na trh přijdou ještě další hráči?

Je to pravděpodobné. Kolem crowdfundingu nyní vznikají nové platformy, utváří se postupně celý obor, podobně jako se před lety rozvinul e-commerce. Jsou zatím menší. Pomůže nám také nově vznikající licence pro investiční crowdfunding, která má být vyžadována od listopadu. Bude to už regulovaný byznys. Nyní probíhá licenční řízení Českou národní bankou. A až ji získáme, bude nás to opravňovat k podnikání v celé Evropě. Směřujeme k tomu, že se staneme celoevropským hráčem.

Rozhovor vznikl pro fingmag.cz

Zdroj: https://finmag.penize.cz/penize/435220-kdo-ted-prestane-investovat-prohraje-rika-obchodni-sef-fingoodu