Existuje mnoho možností do čeho investovat a jen těžko lze vybrat univerzální přístup, který bude pasovat všem. V nedávném článku se Vít Hutař, marketingový ředitel finGOODu a individuální investor, podělil o svůj osobní pohled na vstup do světa investic a možnosti tohoto světa a nyní navazuje důsledným a přísným rozborem svého vlastního portfolia. Bez obalu a na rovinu.
Dávno předtím, než jsem začal aktivně investovat, jsem se zajímal o způsoby, kam investovat peníze, aby vydělávaly. Peníze mi tu a tam lelkovaly na běžném bankovním účtu a inflace pro mě byla jen neuchopitelný pojem z ekonomických plátků. Nedocházelo mi, o kolik peněz svou neaktivitou a váháním přicházím.
Od té doby uteklo už hodně vody a s klidným svědomím mohu říct, že v podstatě žádné své investice nelituji. Jsem povahou spíše individualista, proto jsem si každou cestičku chtěl prošlapat sám. Ale velice rychle mi došlo, že ve světě investic je mnoho slepých cest už objeveno. Není potřeba ztrácet drahocenný čas, peníze nebo oboje.
Přemýšlel jsem, proč mi tak trvalo se k aktivnímu investování odhodlat a vybrat si kam investovat. Nebylo to nedostatkem informací, těch je dnes plný internet. Hlavní překážkou bylo filtrování informací a nalezení důvěryhodných studijních zdrojů, které se mi nesnažily nutně prodat nějaký kurz nebo zaručený návod na rychlé zbohatnutí.
Osobně nemám ambici školit kohokoliv v oblasti osobních financí, ale i pro mě se nakonec nejužitečnějším zdrojem informací staly otevřeně pojaté příklady a názory od zkušenějších investorů. Samozřejmě, že ne s každým z nich můj pohled na investování rezonoval, ale i o tom to je – najít si svou cestu.
Proto bych nyní rád přispěl svou špetkou do mlýna a podělil se o subjektivní pohled na každý jednotlivý pilíř mého investičního portfolia.
Nemovitosti v posledních letech značně rostou na ceně a kromě toho generují víceméně stabilní příjem z nájmu. Investorská idylka, chtělo by se říct. Rozhodně to nezpochybňuji, ale je potřeba mít na paměti, že velkou roli hraje lokalita, typ a stav nemovitosti i způsob financování. Z pohledu drobného individuálního investora patří nemovitosti k těm kapitálově nejnáročnějším, a proto je nezbytné zvážit všechna pro a proti.
Do karet hraje dlouhodobý stabilní růst cen, pomalá výstavba, současné úrokové sazby a relativní stabilita.
Proti tomu pak stojí nutnost alokace vyšší částky na jednu kartu, drobná i dlouhodobá údržba (poplatky, daně, revize, správa…). Například náklady na novou střechu, se kterými při koupi nemovitosti v nejbližších letech nepočítáte, vám může pěkně zamávat s návratností. Asi tušíte, jak jsem to zjistil…
Počítejte také s nižší likviditou (v porovnání s ostatními investicemi v mém portfoliu).
Pár postřehů na závěr:
Odhlédněme na chvíli od faktu, že i přes občasná zaškobrtnutí, rostou akciové trhy v posledních letech do nebe. Prozatím na tom nic nezměnil ani loňský začátek celosvětové pandemie.
Ať už se rozhodnete investovat do jednotlivých titulů (tedy firem) nebo do fondů, počítejte s tím, že domácí úkol v podobě zjišťování informací a zvažování rizik před samotnou investicí (tzv. due diligence) je na vás.
Zádrhel se skrývá v tom, že i investor je jen člověk a člověk je tvor emočně ovlivnitelný. Přes veškerou snahu o objektivní hodnocení potenciální investice lze lehce sklouznout k potvrzení vlastního biasu. Chcete příklad?
Podvědomě fandíte Muskovi, je vám sympatická elektrifikace automobilového průmyslu a příjemně vás mrazí při myšlence na osídlení Marsu. Pak pravděpodobně při due diligence akcie Tesly najdete 1000+1 důvod, proč je jejich byznys skvělý a musí uspět. A možná máte pravdu, ale nadšení většinou nestačí.
Jděte na to od lesa a zahrajte si na ďáblova advokáta. Zdravě zpochybňujte, pokládejte tvrdé (avšak férové) otázky. I “hejty” v diskuzním fóru mohou být zajímavým zdrojem námitek, které musíte zvládnout argumentačně vyvrátit, pokud chcete investovat “na jistotu”.
Smiřte se však s tím, že i přes tvrdá data a neúprosné argumenty se trh někdy urve ze řetězu a navzdory logice vynese do nebe akcii, která neprošla vaším výběrem.
To je v pořádku, netrapte se tím, občas se to stane každému.
A co když je vám byznys některé společnosti natolik sympatický, že do ní chcete zainvestovat, i když nezapadá do vašeho přísně navrženého portfolia?
Ale jistě, i takové akcie mám v portfoliu a nestydím se za to.
Mám ale fintu: do těchto titulů investuji vždy jen profit, který jsem sklidil z jiných investic. Investuji tedy “cizí peníze” a je pro mě přijatelné vystavit je zvýšenému riziku.
Podtrženo, sečteno, do akcií můžete začít investovat s pár tisícovkami a dosáhnout zajímavých výsledků. Hodně se naučíte a pokud jste jako já, bude vás to bavit.
Tato část portfolia je vysoce likvidní a kapitál, který sem alokuji, nepovažuji za “na tvrdo” investovaný jako třeba u nemovitostí. Investuji jen peníze, které si mohu (nerad) dovolit ztratit. Pokud však nedojde k fatálnímu kolapsu daného titulu, jsem schopen pozici na aktuální tržní ceně zlikvidovat a získat investovaný kapitál rychle zpět.
To by bylo, abych jakožto marketingový ředitel P2B platformy finGOOD nezmínil tento typ investic, viďte… Začalo to ale opačně.
P2B (tedy peer to business, investování do firem) je v mých očích jedinou crowdfundingovou oblastí, která mi z investičního hlediska dává smysl.
FinGOOD mi byl sympatický a když jsme při vzájemných námluvách zjistili, že svým působením mohu pomoci platformě vyrůst a ještě být ve středu dění českého fintechu, neváhal jsem.
P2B crowdfunding v podání finGOODu mě svým konceptem oslovil ze dvou důvodů:
Nepochopte mě zle, nejsem lenoch a rád se o své investice zajímám. Ale zodpovědná příprava investice do nemovitosti nebo akcie je poměrně velký žrout času. Navíc, často po důkladném průzkumu z nákupu sejde. A čas je pro mě velmi vzácná komodita.
Chtěl jsem ale investovat pravidelně a nezávisle na svých časových možnostech. A právě investice prostřednictvím finGOODu se z mého portfolia asi nejvíce blíží definici pasivního příjmu.
Samozřejmě, že finální rozhodnutí o investici do konkrétního projektu je nakonec na mně.
Ale u všech investičních příležitostí dostanu (jako každý přihlášený investor) k dispozici stručnou analýzu rizik a byznysovou analýzu dané společnosti.
Zároveň v tu chvíli už vím, že společnost splnila základní předpoklad pro zveřejnění na platformě finGOOD (historie, čistý rejstřík a vlastnická struktura, obrat, nerizikový obor…).
Takže domácí úkol v podobě due diligence udělá finGOOD za mě. Co dál? Pokud mi byznys investované společnosti dává smysl a roční zhodnocení (které znám na rozdíl od akcií předem) splňuje moje kritéria, jdu do toho a jednoduše investuji.
Občas mě investovaná společnost natolik zaujme, že ji podpořím i nákupem jejich služeb nebo výrobků a stanu se jejich zákazníkem. A když ne, tak už se jen těším z pravidelných měsíčních plateb, které mi chodí na účet spolu s úroky. Tyto částky obvykle opět reinvestuji.
Závěrem chci k této části mého portfolia říct, že je vhodná nejen pro pokročilé investory, ale i pro začátečníky: je bez poplatků, s předem daným zhodnocením a s libovolnou částkou od 5000 Kč můžete “okoukat”, na co se při due diligence firem či akcií zaměřit.
To se vám bude hodit u každého typu investic.
Dvě slova: horská dráha. Ať hodí bitcoinem, kdo se ke kryptoměnám původně nedostal ze zvědavosti a kvůli touze po pohádkovém zhodnocení.
Ve světě kryptoměn se pohybuji čtvrtým rokem, takže již mám vsazeno na své černé koně. Někteří z nich už doběhli do pomyslného cíle a přinesli zajímavé zhodnocení. A některé projekty naopak zcela zanikly a moji investici vzaly s sebou.
Přirovnání k horské dráze či sázce je zde proto zcela na místě. Dlouhodobě mohou být kryptoměny zajímavé jak technologického, tak z investičního hlediska.
V krátkodobém horizontu je potřeba se pevně obrnit proti výkyvům, které mohou jít oběma směry o desítky procent, a to během jediného dne. Alokujte opravdu postradatelnou částku a při otevírání pozic využijte strategie průměrování (DCA, dollar-cost averaging).
Ano, ani tento článek se neobejde bez tradičního klišé na konec, kterým je investice do sebe. A ne vždy to musí znamenat investici desítek tisíc korun do všemožných kurzů.
Tím nechci nijak snižovat přidanou hodnotu opravdových odborníků, kteří vám v koncentrované formě mohou prodat znalosti a ušetřit nezanedbatelné množství času. Chci jen říct, že jde začít i s málem.
Na internetu najdete nepřeberné množství knih, e-booků, specializovaných webů, Youtube kanálů či podcastů, a to snad ke každému tématu, které vás napadne.
Tím se oklikou dostávám zpět na začátek: jak vybrat správný a důvěryhodný zdroj?
Můj tip: Zaměřte se na zdroje, které si v daném oboru již vydobyly kredit.
Následně zapátrejte v jejich historii po zmínkách (třeba o investičních příležitostech), jejichž pravdivost lze dnes nezpochybnitelně ověřit, například:
Výborně, pravděpodobně jste našli důvěryhodný zdroj, který se vyplatí sledovat.
Poslední slovo ve světě investic však stejně vždy musíte vyslovit vy.
Hodně štěstí a selského rozumu!