Když banky nefinancují ziskové rodinné firmy… | Rozhovor s rodinným triem ze spol. HCA Industry

[object Object]

Během rozhovoru se zástupci HCA Industry nás napadlo, že jde přesně o ten typ společnosti, kvůli kterým má smysl všechno tohle dělat. Zavedená česká firma vydupaná z ničeho. Úspěšný manažer Ludovít Holub a jeho dva synové, každý z nich specialista na určitou oblast. Dohromady tvoří tým srdcařů, jemuž to šlape a ještě dává příležitost uspět lidem, kterým už nikdo nevěřil.

Svůj byznys mají poskládaný tak, aby jim ani krize v podobě první, druhé a kdovíkolikáté ještě vlny příliš neuškodila. Alespoň si to tedy mysleli, dokud se nerozhodli modernizovat a neabsolvovali jednání v bankách. Tam jim to, co oni považují za svoji přednost, totiž jednoduchý a přehledný model podnikání, vyčetli jako hlavní nedostatek.

Hovořili jsme s kompletním rodinným triem. Zajímalo nás, jak lze skloubit výrobu precizních dílů pro světovou extratřídu dodavatelů největších automobilek s non stop recyklací PET plastů, jejímž výsledkem je materiál, který se svými vlastnostmi blíží primární surovině vyráběné z ropy. Vězte, že pokud vám tenhle rozhovor nepomůže v lepší orientaci, zda pánům z HCA Industry svěřit svůj kapitál, není to jejich vina.

Vít Endler, CEO finGOOD: Záběr firmy HCA Industry je poměrně neobvyklý. Jaká je v současnosti struktura vašich tržeb?

Ludevít Holub, zakladatel HCA Industry a.s.: Ve stávajícím modelu fungujeme od roku 2014. Za rok 2019 jsme měli obrat 48 milionů korun, do konce srpna letošního roku to zatím dělá nějakých 24 milionů. Z toho asi 80 % představují tržby za prodej vlastních výrobků pocházejících z recyklace plastů a zhruba 20 % tržeb produkuje Automotive.

Vít Endler: Vaše divize HCA Automotive se specializuje na výrobu přesných strojírenských výrobků, především na řezání a lehké obrábění hliníkových profilů a trubek. Jak vás zasáhla krize?

Martin Holub, akcionář HCA Industry a.s., vedoucí divize HCA Automotive: Automobilový průmysl se – řekněme od dubna – snížil na hodnotu nějakých 15–20 % objemu tržeb, ale my jsme se nezastavili. Udělali jsme jen drobná opatření týkající se pracovní doby, ale jinak jsme byli schopni po celý rok udržet kompletně provoz. V současnosti se začaly objemy zakázek znovu rovnoměrně zvyšovat a my teď jedeme odhadem na zhruba 70 % v porovnání s tím, co bylo před začátkem krize.

Vít Endler: Situace napříč obory je stále hodně komplikovaná. Jak to, že vám se tím daří procházet relativně bez nějakých zásadnějších komplikací?

Ludevít Holub: Zvládáme to jednak díky tomu, že pro své klienty z Německa, Polska a Španělska zajišťujeme výrobky ve větších sériích. To by ale samo o sobě nestačilo, důležité je, že v rámci Automotive děláme výhradně práci ve mzdě. To znamená, že ve firmě nemáme vůbec žádný materiál. Ten si dodají odběratelé, my ho zpracujeme a expedujeme přímo na místo, které si ten odběratel určí. Tím redukujeme riziko a kapitálovou náročnost. To zpomalení, které přišlo s první vlnou krize na jaře se některým našim zákazníkům paradoxně hodilo. Mnozí měli na skladech hodně materiálu a potřebovali se ho zbavit. Díky tomu jsme my neměli takovou nouzi o práci.

Vít Endler: Kdo je hlavním odběratelem výrobků HCA Automotive?

Ludevít Holub: Mnozí z našich odběratelů patří k naprosté světové extratřídě v oblasti dodávek komponent pro automobilky, jako jsou VW, BMW, Mercedes nebo Ford. My jsme procházeli v letech 2019 a 2018 velice důkladným zákaznickým auditem. Koncem roku 2019 jsme uspěli a získali povolení dodávat do systému své výrobky. Také díky tomu je náš současný potenciál výrazně větší a po oslabení krize očekáváme výrazný nárůst obratu.

Vít Endler: Podmínky výroby v divizi Automotive si představit dovedu: požadavky na naprostou přesnost, na dodržování technických i administrativních parametrů… Ale co obnáší provoz recyklace plastů?

Luděk Holub, vedoucí provozu recyklace plastů: Snižování spotřeby plastů je běh na dlouhou trať, navíc se teď výrazně přitvrzují možnosti skládkování, takže my se rozhodně nebojíme, že bychom měli málo práce. V téhle oblasti patříme mezi tři největší výrobce v republice. Plasty typu PET a HDPE jsme tu schopni zpracovávat na nejvyšší možné úrovni. Výstupem je materiál, který se svými vlastnostmi blíží primární surovině vyráběné z ropy. Ta kvalita je daná jak tím, že jsme velice dobře vybaveni po technologické stránce, tak co se týče know-how.

Vít Endler: Ale technologie a nějaké to know-how má v tomhle oboru asi více firem, ne?

Ludevít Holub: To jistě, ale Luděk zapomněl říct to nejdůležitější. A totiž že je to právě on, kdo u nás dokonale zvládl veškeré technologie na recyklaci plastů, a to tak, že díky němu máme know-how, jakým se v téhle zemi může pochlubit jen málokdo. On dokáže rozebrat i ty nejsložitější technologie kompletně do šroubku a pochopit, jak fungují. To mimo jiné znamená, že můžeme používat relativně jednoduché technologie, a přesto jsme s nimi vysoce konkurenceschopní a dokážeme produkovat recyklát v takové kvalitě, jaké naše konkurence dosáhne jen díky technologiím, které jsou i desetinásobně dražší.

Vít Endler: Za pozornost stojí také vaše personální politika. Luďku, můžete nám k tomu říct něco bližšího? 

Luděk Holub: Recyklace plastů je hlučný a relativně špinavý provoz. Struktura zaměstnanců je tady úplně jiná než v Automotive. Na začátku se k nám chodil ptát na práci i takový typ lidí, kteří působili jako bezdomovci. Rozhodli jsme se jim dát šanci a po nějakých pěti šesti letech jsou z mnoha těchto „bezdomovců“ naprosto normální kolegové. Ke každému z nich mám blízký vztah, znám jejich rodiny, děláme tu grilování, jezdíme na chaty, snažím se, aby to nebylo jen o práci, ale když už o ní jde, dovedu být tvrdý a chci, aby cítili zodpovědnost. Ti lidé jsou pracovití, loajální a my jejich angažování vnímáme jako svoji velkou výhodu. Hlavně teď, kdy je problém sehnat dobré zaměstnance.

Vít Endler: Jak vám to vlastně funguje coby rodinné firmě? Podařilo se vám předat otěže a nejdete si občas na nervy?

Ludevít Holub: Samozřejmě že se občas hádáme, máme na různé věci různé názory, to je zcela v pořádku. Myslím si, že to vypovídá o tom, že naše vztahy jsou zdravé. Já jsem v minulosti pracoval ve vrcholovém managementu několika velkých společností. Získané zkušenosti mi časem umožnily pustit se s několika partnery do privátního byznysu, ale ne vždy se nám dařilo skloubit naše představy a vize. Od té doby říkám, že jeden je na podnikání málo a dva už jsou moc. A to byl také jeden z důvodů, proč jsem se pak rozhodl napřímo podnikat už jen se svými dvěma syny. Kdyby mě totiž podvedly vlastní děti, tak je to jen moje vina, protože jsem je špatně vychoval. A možná i díky tomuhle přístupu se nám daří. Nedá se říct, že by byl někdo z nás ten hlavní, snažíme se využívat schopnosti každého z nás co nejlépe.

Vít Endler: Když se podíváme na vaše ekonomické výsledky za rok 2020, 2019, firma roste, rostete v tržbách, daří se vám. Přesto vám banky řekli, že možnost financování je z jejich strany pro vás uzavřená. Proč se to děje a proč sháníte peníze na další rozvoj prostřednictvím crowfundingu?

Ludevít Holub: Pokud máte stát bankám standardního typu za pozornost, musíte vykazovat takové parametry, aby ony nemusely za nic ručit. Ale každé podnikání je o riziku. My působíme na špičkové úrovni ve dvou perspektivních oborech, a přesto nemáme otevřené dveře v žádné z bank. Ano, stačilo by, kdybychom v oboru Automotive zároveň nakupovali materiál a naši práci ve mzdě prodávali včetně toho materiálu, a najednou by byl náš obrat desetinásobný a hned bychom byli zajímavý klient. Najednou by nás totiž nehodnotili z pohledu rentability, ale s ohledem na pohyby na účtech. Což je samo o sobě schizofrenní, protože my máme za stávajícího modelu mnohem jednodušší a přehlednější způsob financování. V tomhle směru představujeme minimální riziko, protože jak se ukázalo, když přijde nějaká krize, tak zrovna třeba ty zásoby my nemusíme příliš řešit, protože zdaleka nepředstavují gró našich aktiv.

Vít Endler: Pánove, díky moc!

 

Nezbývá než dodat, že i do společnosti HCA Industry můžete investovat prostřednictvím platformy finGOOD.cz!

Detail investice >>