Cihla po cihle: jak si Češi staví domy bez bank

Praha staví nejméně bytů za poslední roky. Lidé se rozhodli vzít věc do vlastních rukou. Společně teď financují domy, které by jinak nevznikly.

~7 mld. Kč

Tolik loni Češi vložili do realitního crowdfundingu. Meziročně o dvě miliardy víc než rok předtím.

Představte si, že přispějete dvacet tisíci korun na výstavbu nového bytového domu v Praze. Klíče nezískáte. Ale za rok nebo dva dostanete zpět svoji investici. A k tomu výnos 10, 11, někdy i 12 %. Spořicí účty dnes nabízejí kolem tří až čtyř procent. Realitní crowdfunding proto tiše mění pravidla hry na českém trhu s bydlením.

Proč to funguje

V Praze bylo za celý rok 2025 dokončeno pouze 5 303 bytů. Meziročně je to o 18 % méně. Zahájena byla výstavba dalších 7 380 bytů, tedy o 10 procent méně než rok předtím. Praha tak staví nejméně bytů za posledních deset let, a to zrovna v době, kdy poptávka po bydlení dál roste.

Dostupnost vlastního bydlení je proto na historickém dně. Na pořízení nového bytu je dnes potřeba v průměru 15 hrubých ročních mezd. Praha je tak třetí nejméně dostupná metropole v Evropě, hned za Amsterdamem a Aténami. Byt o velikosti 70 metrů čtverečních dnes vyjde na víc než 12 milionů korun.

Jak to funguje

Princip je jednoduchý. Developer potřebuje kapitál na stavbu bytového domu. Nechce nebo nemůže čerpat celý úvěr od banky, protože je to pomalé, drahé, nebo banka projekt vůbec financovat nechce. Místo toho přijde na crowdfundingovou platformu.

Tam developerovi peníze poskytnou stovky nebo tisíce drobných investorů. Každý z nich může vložit klidně jen pár tisíc korun. Dohromady tak dokážou zafinancovat deset, dvacet i padesát milionů korun na jeden projekt. Investice bývá většinou zajištěná nemovitým majetkem. Investor navíc dostane předem daný výnos, přesnou délku splatnosti a jasnou strukturu zajištění.

Developer za tyto peníze postaví dům. Investoři dostávají výnos podle domluvy, obvykle formou pravidelných úroků, a na konci se jim vrátí i celá vložená částka. Celý proces navíc probíhá pod dohledem České národní banky, která platformám uděluje evropské crowdfundingové licence. Právě tahle regulace posunula obor mezi standardní finanční nástroje.

Co se stane, když se nedaří

Crowdfunding není vkladní knížka. Stoprocentní úspěšnost bez jediného zpoždění v úvěrovém byznysu téměř neexistuje. Občas se stane, že klient nesplácí podle plánu.

Právě proto máme na Fingoodu vlastní tým, který se stará jen o problémové případy. Jakmile klient opakovaně nezaplatí, tým okamžitě jedná a hledá nejrychlejší cestu, jak peníze vrátit investorům zpátky. Postup se případ od případu liší podle toho, co v dané situaci dává největší smysl. V roce 2025 se takhle z problémových úvěrů podařilo vrátit investorům přes 123 milionů korun. Z toho 86 milionů korun na vrácené jistině a 30 milionů korun na běžných úrocích.

Zpoždění navíc pro investora nemusí znamenat jen čekání. Za každý den prodlení platí klient ze zákona úrok navíc, a tyto peníze jdou v plné výši investorům jako přímá kompenzace. Jen za rok 2025 takhle investoři na Fingoodu získali navíc přes 8 milionů korun. Riziko úplné ztráty tím sice nemizí, ale investor nikdy nezůstává bez ochrany a bez aktivního zastání.

Víc než jen výnos

Rychlejší financování znamená rychlejší výstavbu. A teoreticky i mírnější tlak na ceny bytů. Investoři si navíc mohou vybírat projekty, které mají smysl i pro místní komunitu. Může jít o dostupné nájemní bydlení nebo přestavbu opuštěných nemovitostí.

Praha staví příliš málo bytů. Stát přichází pozdě a pomalu. Tisíce lidí se mezitím rozhodly nečekat a jednat. Stačí jim k tomu pět, dvacet nebo sto tisíc korun. 

Článek je informačního charakteru a nepředstavuje investiční poradenství. Každá investice nese riziko ztráty.